SKK Hořice

Poslední venkovní zápas našeho áčka byl trochu výjimečný.Hráči A-družstva se rozhodli, že pro věrné fandy, kteří nejednou sehráli roli sedmého hráče při domácích vypjatých zápasech, jim připraví jakousi odměnu ve formě zájezdu do Vracova, kde po shlédnutí mistrovského zápasu s místními Sokoly na krásné šestidráze bude následovat návštěva vinného sklípku ve zdejší vyhlášené vinařské oblasti. Jak řekli, tak udělali. Do Vracova, kromě aktivních hráčů odjela silná skupina fanoušků a fanynek malým autobusem a jedno osobní auto – cca 25 lidí. Vracov má nejen kvalitní družstvo, ale poměrně silný fan-klub. Rozhořela se nejen bitva na sportovišti, ale hlavně v hledišti, kterou naši fandové, díky početní převaze ovládli. Kam se hrabou horkokrevní Italové, nebo Španělé, co se dělo tady. I vyhlášené kotle v Jižní Americe by se mohly poučit. Země, kde rozhodně zastřelili víc rozhodčích, než zajíců.

Naši začali skvěle. Naše výborná první dvojice hrála neskutečně výborně. Radek Kroupa i Jaromír Šklíba své soupeře jasně převyšovali a vytvořili pro další vývoj zápasu skvělé vyhlídky. Druhá naše dvojice úrovně té naší první sice nedosahovala, ale oba naši aktéři též zcela bezpečně své soupeře porazili. Vyhráno ale ještě nebylo, protože v poslední rundě nastupovala do zápasu domácí esa. A marodka v našem áčku a pracovní zaneprázdnění a to i v řadách náhradníků způsobila, že musel zaskočit jeden hráč céčka. Náš výborný Martin Hažva ale dokázal nejlepšího domácího hráče zcela eliminovat a ani velmi těžký soupeř Václava Inquorta si nedokázal utvořit takový náskok, který by stačil na smazání našeho vysokého vedení. Výhra ve zdejším kotli nás přiblížila na jediný bod od druhého Vyškova. Po ubytování v blízkém Bzenci a menším odpočinku se celá naše squadra přesunula do perfektně připraveného vinného sklípku. Po ochutnávce přímo ve sklepení , kde nám vlídný mistr vinař nabídl k posouzení asi 12 druhů bílého a několik druhů červeného vína, jsme zasedli ke stolům, kde ke  spokojenosti hostů nechybělo vůbec nic. Ve formě švédských stolů bylo k dispozici mnoho chuťovek(sýr, salámy, tlačenka, angl.slanina), k tomu zelenina, chléb, rohlíky a různé slané variace. A samozřejmě výtečné moravské víno. Žádné patoky. Výborná zábava pak pokračovala až do nedělních časných hodin. Hostitelé byli skvělí a tak jsme se rozhodli pro pokračování této započaté tradice i v dalších letech. Pak by místo reprodukované hudby mohla být i živá cimbálovka, jak nám pan vinař slíbil. Záleží jenom na nás.

(Dymáček Zdeněk)