Když jsme se loni vraceli z  Vracova, tak jsem si řekl, že je to asi nejvíc, co lze od tohoto zájezdu do prostor vinného sklípku očekávat a že už to bude jenom horší a horší. Z toho vyplynul ten slogan, který říkal, že kdo nebyl s kuželkářema ve Vracově, jako by nebyl. Bože, jak jsem se mýlil. Ten letošní byl prostě božský.
Odjížděli jsme z hořického podmračeného rána (jen sprchnout), ale jakmile jsme se přiblížili k moravské metropoli, obloha se vyjasnila a při příjezdu do Vracova už nebyl na obloze jediný mráček. Prostě letní,teplý bezoblačný den.
Po ubytování a obědě jsme šli, jako ostatně každý rok,  na místní kuželnu, krásnou šestidráhu, kde se většina z nás zúčastnila velkého turnaje dvojic. Dva naši ligoví hráči tam hodili vynikající čísle  (Martin Hažva 527, Dominik Ruml 512) a zařadili se ve vynikající konkurenci na průběžné 2. a 4 .místo. Je to  turnaj  dvojic  na 100 hodů sdružených. A pak hurá do připraveného  sklípku, kde nás vítal vlídný sklepmistr na úvodní ochutnávce různých druhů vín.
Tam jsme si pro příští konzumaci každý vybral to svoje. Jelikož byl i vlahý večer, zůstali jsme venku. K tanci a poslechu tentokrát nehrál pan profesor, ale skutečný profík na klávesy s automatickým bubeníkem a jinými doprovodnými nástroji, takže to vypadalo, že hraje celý ansámbl. Zahrál všechny současné i minulé hity se slušným vokálem, takže každý si tam to svoje určitě našel. Zábava se rychle rozběhla,víno vynikající, jak už minulý suchý a hodně slunečný rok sliboval. Jediná vada na kráse bylo trochu trochu slabší meny, co se jídla týkalo. Vlídný sklepmistr pak pro příští rok slíbil nápravu. Klávesy pak jely hodně dlouho přes půlnoc. Tentokrát se ráno neobjevila žádná bledá tvář, které by zmizela zdravá červeň z líčka z  důvodu zažívacích problémů. Prostě kvalitní víno, žádné patoky.
Ráno jsem pak slyšel jednoho účastníka zájezdu, jak si postěžoval na „toho dole“, že v rozhodujícím okamžiku  začal trucovat a ten nahoře pak nemohl udělat tu správnou tečku nádherného večera. „Ten dole“ možná zabránil budoucím nepříjemnostem toho nahoře, protože nádherně ovíněný ten nahoře asi ztratil trochu kontrolu na d „ tím dole“ a čert ví , čeho byl ušetřen. Ale dosti filozofie, která nepatří do koloritu tohoto krásného víkendu.
Při návratu zpět jsme si řekli „tak zase za rok“. Letos musím chtě, nechtě napsat větu, která vůbec není klišé.

Kdo nebyl ve Vracově s kuželkářema, jako by nebyl. Fakt.

(ZD)

Čekáme ještě na nějaké foto!!!

Print Friendly, PDF & Email